Ide páter do dědině, zaheu do uličky,
měu on pěknú reverendu, bíué rukavičky.

Zašeu si on až k voděnce, kde děvčata praly,
dau im pěkné pozdravení, oni děkovaly.

Chytiu jednu za ručenku a druhú za obě,
zavédu ju do komorky a lehu si vedle.

Ked si páter, byť si páter, říkaj páter noster,
nechodívat za děvčatma, opatruj si kosteu.