U Dunaja šaty praua, puakaua, puakaua, aj, puakaua,
na miuého šecku vinu sváďaua, sváďaua, aj, sváďaua.
A šohájek z povzdálečí počúvau, počúvau, počúvau,
šecko si to na papírek spisovau, spisovau, aj spisovau.

Co ty miuá, co ty tady, co robíš, co robíš, aj, co robíš.
U Dunaja šaty peru, šak vidíš, šak vidíš, aj, šak vidíš.
Ked bys enom šaty praua, to je nic, to je nic, to je nic,
ale puačeš a naríkáš čím dál víc, čím dál víc, aj čím dál víc.

Slubovaus mně, můj šohajku, na duši, na duši, aj na duši,
že sa naša věrná láska nezruší, nezruší, aj nezruší.
Už sa naša věrná láska zrušiua, zrušiua, zrušiua,
ked sa tebje druhá miuá zlúbila, zlúbila, aj, zlúbila.